/6.-8.3.2015 a 30.4-3.5.2015/
V Nižboře jsme se setkali se studenty architektury, odborníky a místními, abychom společnými silami oživili zdejší Panskou louku – stačilo nám na to zdejší vrbové proutí, dřevěné palety a nasbírané plastové lahve. Chcete vědět, jak? Workshop jsme rozdělili na dvě části – navrhovací a realizační.
PRVNÍ ČÁST
/6.-8.3.2015/
Během první části se studenti seznámili s prostředím a pracovním materiálem, výstupem byly návrhy na konkrétní místa u řeky. V pátek dostali několik úkolů, díky kterým nasáli atmosféru Panské louky a navázali první kontakt s místními. Hlavním z úkolů bylo nakreslit pocitovou mapu místa, aby si uvědomili, jak louka působí na každého jinak a zároveň co vnímají všichni podobně. Čerstvé výstupy měli možnost hned diskutovat s místními, kteří jim pro srovnání nakreslili svoje dojmy z louky. Večer proběhly přednášky – Jiří Rech (VRBIČKY) nám vysvětlil, jak se pracuje s vrbovým proutím, Ondřej Teplý (OFFCITY) nás inspiroval, jak je možné pracovat s veřejným prostorem a Ondřej Pchálek (PES-VES) mluvil o tom, co by mělo předcházet samotnému návrhu.
Na základě předchozích analýz se studenti shodli na tom, co by na louce mělo vzniknout a celou sobotu pracovali v týmech na jednotlivých návrzích. Konzultanti odhodlaně pomáhali vznikajícím návrhům a studenti pracovali dlouho do noci. Večer jsme si pro navození atmosféry promítali Rozmarné léto. V neděli byla veřejná prezentace před místními, živá diskuse a zajímavé připomínky ke vznikajícím návrhům.
DRUHÁ ČÁST
/30.4-3.5.2015/
Během druhé části studenti vlastníma rukama postavili čtyři projekty – bludiště, přístřešky, vor a odpočívadla. Ve čtvrtek jsme si ujasnili poslední detaily před zahájením samotné práce, nabrali sílu u čarodějného ohně na louce a ubránili všechno nařezané proutí před buřtochtivci a přikladači. Od pátku do neděle pak týmy vytrvale řezaly, šroubovaly, brousily, natíraly, stříhaly, sázely, vázaly a zalévaly, k ruce i pro radu měli po boku znovu své známé konzultanty a místní. V neděli pak proběhlo na procházce s místními křtění a předání nových staveb jejich budoucím uživatelům. Věříme, že jim budou růst pro radost!
CO VZNIKLO?
Během workshopu vzniklo několik projektů z vrbového proutí, palet a recyklovaných pet lahví. A_Bludiště / B_Přístřešky / C_Židle v krajině / D_Odpočívadla / E_Budiž vor
BLUDIŠTĚ Martina Urbanová / Kryštof Vicherek / Marek Vilášek / Tomáš Veselý
Nebylo těžké vžít se do kůže malých dětí, protože jimi všichni stále tak trochu jsme. Nenavrhli jsme žádné sterilní unifikované europrůlezky, ale zcela přírodní a živé bludiště. Děti jsou vrženy do víru zábavy, která je chytne a nepustí. Vžili jsme se také do kůže rodičů a můžeme jim zaručit, že se jejich ratolesti v bludišti spolehlivě na pár hodin ztratí a oni si tak můžou užít klid a pohodu.
PŘÍSTŘEŠKY Rostislav Jaroš / Tomáš Havel / Tereza Drobná / Mária Müllerová
Naše skupina se vžila do pozice místních obyvatel i návštěvníků a snažila se vyřešit problém nedostatku stínu a posezení na louce. Proto jsme se rozhodli tato místa pro odpočinek rozšířit souborem proutěných objektů k posezení zároveň vytvářejících stín.
ODPOČÍVADLA Kristýna Rosecká / Vojtěch Rudorfer
V odlehlejší části Panské louky je mírumilovný klid, pravé místo pro odpočinek s výhledem na řeku a příležitostí pro rozhovor. Pro rozhovor mezi lidmi, stejně tak pro rozhovor s přírodou, s místem, s řekou… K posezení jsou ze svahu vysunuté palety s náměty k zamyšlení.
BUDIŽ VOR Christian Behrens / Markéta Kačenová / Anna Seimlová
„Uděláme vor,“ to byla první slova, která padala v naší skupině. Nápad se nám zalíbil, a tak jsme ho rozvíjeli dále. Jak ukázal průzkum, řeka a místa kolem ní jsou nejlukrativnější oblastí pro trávení volného času v Nižboře. Návrhem bychom chtěli přenést živo i na vodu, ze které je nejlepší výhled na zámek, a skloubit plovoucí vor i se zelení, proto zde bude umístěna vrbička. Tvoříme plovoucí ostrov, nový veřejný prostor, místo k odpočinku i setkávání s netradičním umístěním. Nižbor? Budiž vor!
ŽIDLE V KRAJINĚ Jolana Macháčková / Marek Unger
Umisťujeme tři židle do volného prostranství tak, aby se uživatel mohl odprostit od všedních starostí a zastavit se v čase. Vybízíme k pohledu na romantickou zátoku řeky Berounky, na industriální část jasně definující lidskou vynalézavost a na majestátný zámek Nižbor. V těchto kulisách si divák může jen odpočinout, může se začíst do knihy nebo se jen nechat pohltit okolím.
