/24.8.-30.8.2015/ SROVNEJ TANVALD PODLE SEBE
Studenti navrhovali náměstí v Tanvaldu

Během posledního srpnového týdne se konal v Tanvaldu workshop, jehož cílem bylo ověřit možnost využití veřejného prostoru v centru města. Akce se zúčastnilo 19 studentů architektury z vysokých škol z Prahy a Brna, aby vypracovali první ideové návrhy na nové náměstí v Tanvaldu.

Studenti se zabývali prostorem mezi frekventovanou Krkonošskou ulicí a železnicí za areálem bývalé textilní továrny Seba. Transformace tohoto místa má dlouhodobý horizont, o možnosti vzniku nového centrálního prostoru se mluví dlouho. Prvním aktivním krokem bylo uspořádání několika plánovacích setkání pod vedením Petra Klápštěho na začátku léta. Druhým krokem bylo uspořádání workshopu, na jehož konci máme první ideové návrhy na podobu tohoto prostoru. Další metou bude prověření zadání studenty architektury v rámci semestrálních prací na ČVUT.

Studenti začínali rozborem místa a širších vztahů, vycházeli přitom z vlastního průzkumu v terénu a dat, která měli k dispozici. Často zaznívalo, že prostor nežije, že ho současné využití nijak neobohacuje, neslouží chodcům, turisté ho minou bez povšimnutí a že obecně nevyužívá hodnot, které má. Z analýz vyplynulo, že pro vlastní návrhy bude klíčová práce s pohybem lidí v daném prostoru a odpovědi na otázky proč do něj vstupují a z jakého důvodu se v něm zdrží. Všech šest týmů se snažilo využít ve svých návrzích potenciál, který tento prostor má, ale je dnes opomíjen. Prvním z nich je řeka jako fenomén vodního živlu ve městě, který poutá stále víc pozornosti za hranicemi i u nás. Druhým je část areálu bývalé textilní továrny jako autentické průmyslové dědictví, které se může probudit novým životem. Třetím je pak centrální poloha vůči městu, která předpokládá koncentraci a pohyb lidí skrze něj. 

Třídit myšlenky a cizelovat návrhy pomáhali studentům přímo na místě během konzultací architekti – Jakub Chuchlík za architektonickou dílnu Iuch, za uskupení Mjölk Jan Mach a Lukáš Holub, z Ateliéru L dorazila Jana Langerová, dále krajinářská architektka Jitka Trevisan, Marek Tůma a další. Pro studenty i místní byly v rámci workshopu připraveny večerní přednášky. Během prvního večera se studenti seznámili s Tanvaldem – život v Tanvaldu dříve a dnes představil bývalý starosta Petr Polák, s přednáškou o městě z pohledu územního plánování navázal Michal Štim a na závěr přiblížil Petr Klápště širší urbanistické souvislosti a popsal výslekdy participačních setkání. Úterní večer byl už v rukou architektů – o práci s průmyslovým dědictvím mluvila Jana Hořická a Jan Pustějovský, možnosti oživení veřejného prostoru a zacházení s ním přiblížil Michal Rouha z ateliéru Povětroň a dále pak architekti z libereckého ateliéru Mjölk.

Ve středu začaly týmy tvořit první návrhy, ke kterým se místní měli možnost vyjádřit hned během večerních veřejných konzultací s V sobotu večer uzavřela workshop prezentace finálních návrhů, během které jednotlivé týmy představily své návrhy veřejnosti i přizvaným architektům. Diskuse se po skončení prezentace posledního projektu přesunula k vystaveným plakátům a pokračovala ještě dlouho do noci. Prezentace proběhla v bývalém skladu bavlny, který se tak poprvé otevřel veřejnosti. Právě ten figuroval ve všech návrzích, takže jsme si mohli díky veřejným prezentacím vyzkoušet sice hodně improvizovaný, ale dá se říci že testovací provoz. Příchozí tak měli možnost pocítit atmosféru a velikost řešeného prostoru na vlastní kůži. Svým živým vystoupením ho prověřila i kapela Banda Brincadeira jako hudební tečka na konci workshopu.

Za organizátory z Nezevli jen tak bych chtěla poděkovat všem, kteří se na akci podíleli. Věříme, že výstupem workshopu jsou nejen první ideové návrhy, ale i nová naděje pro vznik centrálního prostoru v Tanvaldu.

 

CO VZNIKLO?

Během tří dnů intenzivní práce na návrzích vzniklo mnoho zajímavých nápadů, které se týmům podařilo zahrnout do svých projektů. Některé pracují se symbolikou a bavlněnou přízi převádí do spletence cest skrze náměstí, jiné vyzdvihují ryze industriální charakter místa syrovými lávkami přes řeku a multifunkčním využitím bývalého areálu Seba. Budově bývalého skladu bavlny dávají nejrůznější využití, mimo jiné tržnici, lázně nebo kulturní zařízení. Projekty zahrnují i širší vztahy a měřítko – snaží se zlepšit trasy pohybu místních, přivést do centra turisty, pěší výletníky i cyklisty nebo vytváří stezku po průmyslových památkách propojující staré tovární areály v regionu. Jeden z návrhů se zabývá i fázováním a snaží se přiblížit proměnu prostoru v několika etapách.

TANVALDSKÉ NÁBŘEŽÍ
Marek Svoboda / Jiří Vala / Adam Novotník

Stěžejním bodem návrhu je využití potenciálu prostoru bývalého areálu textilní společnosti SEBA. Areál se nachází na druhé straně řeky Desné z pohledu stávajícího parkoviště přiléhajícího k silnici první třídy na ulici Krkonošská. Na základě analýz, které poukazují na dostatečné množství alternativních parkovacích ploch v oblasti centra, počítá návrh s eliminací stávajícího prostoru parkoviště a jeho částečným přesunem. Tento prostor v našem návrhu slouží jako veřejný prostor, vizuálně i komunikačně napojený na areál SEBA.

V návrhu uvažujeme odstranění budovy veřejných záchodů a tržiště, a to kvůli nevyhovujícímu prostorovému uspořádání. Tyto funkce se přesouvají do bývalého skladu bavlny na druhé straně řeky. Tato nově vzniklá hala má sloužit jako multifunkční prostor pro obyvatele Tanvaldu, kde se mimo jiné mohou konat různé kulturní akce a koncerty. Do areálu bývalé továrny dále uvažujeme umístění skateparku.

Areál může sloužit jako alternativa k pěší komunikaci vedoucí okolo rušné silnice na ulici Krkonošská. Prostor okolo areálu SEBA je od této silnice oddělen výškovým rozdílem, který působí jako odhlučňovací a vizuální bariéra rušné komunikace a nabízí tak příjemný prostor k odpočinku ve formě pěší zóny s městským mobiliářem. Součástí návrhu je přístup k řece ve formě kaskádovitého sestoupení k vodní hladině.

Prostor stávajícího parkoviště je v dnešní době neurčitý a nevymezený. Výhledově uvažujeme nad dostavbou bloku na pozici dnešních veřejných záchodů, tržiště a budovy Komerční banky. Tento zásah prostor vymezuje a definuje, dává mu řád. Parter této navrhované zástavby by měl sloužit jako obchodní a vnést tak více života a ruchu tomuto prostoru.

TANVALD V BAVLNCE
Klára Kovaříková / Nikola Macháčová / Marek Unger

Křížení. Křížení cest i symbolických provázků bavlnky, spřádaných v tanvaldské textilní fabrice po více než půl století. Propletení historie a nového využití volného prostoru.

PROBLÉM Tanvald je nazýván Bránou do Jizerských hor. Ve skutečnosti jde o město škrcené rychlostní komunikací, využívanou turisty jedoucími do hor – doprava vysává z města život a nutí obyvatele utíkat do výše položených, klidnějších míst. Potenciál Tanvaldu je však větší. Kromě hor, které město svírají v náručí, představuje jeho největší bohatství areál textilní továrny SEBA, jehož architektonické kvality regionálního významu jen čekají na plné rozvinutí.

ŘEŠENÍ Měníme tranzitní roli Tanvaldu a zastavujeme turisty svodem všech turistických i cyklistických tras do centra. Vzniká zde rozcestník obklopen službami, díky novým zastávkám autobusu a vlaku sem přivádíme i místní a zlehčujeme jim přechod přes řeku přidáním dvou nových lávek. Za řekou se otevírá klidné místo s bývalým skladem bavlny uprostřed – z této haly tvoříme multifunkční krytý prostor pro kavárnu, trhy a kulturní události. Jeho jedinečná atmosféra přitáhne nadšence ze širokého okolí.

VIZE Rozproudili jsme krev v dopravním oběhovém systému města, jehož cévy vedeme do pomyslného srdce – k areálu textilky. Připomínáme její dědictví nitkami bavlnky
vetkanými do dlažby a otevíráme debatu nad využitím celé fabriky: centrum extrémních sportů? Sociální bydlení pro pracující? Odborná střední škola? Pronájem podnikatelům a malým řemeslníkům? Lázeňský hotel? Budoucnost města necháváme v jeho vlastních rukou…

INDUSTRIAL PARK
Alice Svobodová / Petr Šťovíček / Josef Zach

Naším cílem není Tanvaldu diktovat , kde co bude a jaká bude jeho přesná budoucí podoba. Naším cílem je , nabídnout mu možnost, jak se dá vyřešit současná nevyhovující situace a nabídnout snadné využití obrovského potenciálu , kterým město disponuje.

> Tanvald _město s velkým potenciálem a možným využitím
> potenciál _dobrá poloha města/ Jizerské hory/ CHKO/ stávající industriální dědictví
> příroda_ turismus_ sport
> turistika _vytvorení strukturovaných a zábavných stezek s výchozím bodem ve středu města
> cykloturistika _propojení stezek s centrem Tanvaldu/ příjemné místo pro zastavení
> biketrial _rozvoj sportu, kterým je Tanvald známý i ve světovém měřítku
> industrial _všestranné využití za minimální finance/ etážová hala s mnohoúčelně využitelným prostorem (prvotní fáze za minimální náklady)
> adaptabilita objektu – nenáročná proměna na něco jiného – minimální náklady

TANVALD V KROCÍCH
Martina Urbanová / Kryštof Vichárek / Marek Vilásek / Tomáš Veselý

Místo pro odpočinek, relaxaci, zastavení a vydechnutí, kvalita, kterou skýtá každý dobrý veřejný prostor. Tanvald takové místo nenabízí.

Konceptem 3. etap + chceme ukázat že i malé nenáročné změny mohou zkvalitnit život místním a vnést do Tanvaldu nový impuls. Jež by znamenal finanční prostředky pro město a možnost odhodlat se i k větším a náročnějším zásahům na které v současné chvíli nedosáhne.

INDUSTRIÁLNÍ STEZKA
Magdaléna Přečková / Adam Bažant / David Poloch

Návrh veřejného prostoru v Tanvaldu je odrazem několika aspektů. Důležitým se pro nás stal nejen lineární charakter města, daný řekou Desnou a údolím, které vyhloubila, ale i jeho historie, pevně spjatá s textilním průmyslem.

Projekt staví na návrhu cykloturistické trasy, která plyne podél řeky, spojuje města s industriální historií a Tanvaldem prochází podél budov bývalé textilní továrny. Tam vytváříme nový veřejný prostor, v jehož centru stojí sklad bavlny, do kterého umisťujeme tržnici. Stávající plochu parkoviště zmenšujeme terénními úpravami, díky kterým vzniká stupňovitý pobytový předprostor areálu textilky. Ohniskem se tak stává areál industriálních budov, který je jedinečným dědictvím města.

TANVALD NA NITI
Eva Bomberová / Kamila Dohnalová / Magdalena Obrusníková / Klára Třicátníková

Podhorské město protkané řekami a historií textilního průmyslu jsme navštívily jako turisté, nahlédly do chodu jeho všedního života a řešení jsme hledaly očima architektek.

Majestátní industriální architektura se stala zašlou kráskou zapovězenou chodu města stejně tak jako Černá Desná – hladina utopena v hlubokém korytu. A tak vyvstal náš hlavní cíl – splést znovu tyto jedinečné kvality s trasami lidských kroků.

CO TANVALD ZNAMENÁ PRO CYKLISTU/TURISTU DNES?
Hlavní nádraží – myší díra – stísněnost frekventované silnice – parkoviště – obchodní zóna – konec obce

CO TANVALD MŮŽE ZNAMENAT V BUDOUCNOSTI?
Nábřeží – cesta nad řekou – Jára Cimrman – lákavý život náměstí odehrávající se na scéně velkolepého architektonického dědictví – lázně – zázemí – výhledy – příroda

Tanvald může znamenat krásnou dovolenou i luxusní bydliště. Navrhovaná lávka nad řekou se stává samostanou atraktivitou, prostředkem k dosažení centra lokalizovaného v těžišti města i vazbou spojující cesty lidí v širším kontextu okolí. Funkční řešení prostorů a budov doplňuje stávající strukturu a dává městu potenciál stát se funkčním a silným celkem přívětivým pro místní i návštěvníky.

Děkujeme všem partnerům za projevenou důvěru a podporu!