Procházím potemnělou krajinou, stíny skal se ztratily hluboko v lese a já se pořád nemohu zbavit myšlenky, že ty podivné koleje v údolí jsou další stopou – dalším střípkem z jednoho příběhu, který si už nikdo nepamatuje a nemůže vyprávět. Kolik jich tady může být? A co mi chtějí říct?
Projekt DOMY – LOMY mapuje pozůstatky lidské činnosti spjaté s těžbou vápence v okolí Srbska na Berounsku. Skrze terénní průzkum, publikaci a společenské akce přibližuje téma industriálních stop v krajině širší veřejnosti a především místním, kteří si nemusí jejich význam plně uvědomovat.
Lokalita
Krajina Českého krasu je svědkem těžby vápence už od středověku. Ještě dnes zde můžeme najít starý lom, který byl otevřen se stavbou hradu Karlštejna. S největší intenzitou se těžilo od konce 19. století do období po druhé světové válce. Většina menších lomů byla uzavřena v 60. letech s otevřením velkolomu Čertovy schody. Vápenec získaný v lomech se pálil na vápno, které se pak používalo především na stavbách. Těžba přetvořila okolní krajinu a nesmazatelné stopy v ní zanechal veškerý provoz s ní spojený. Tichým důkazem tohoto dlouhodobého procesu jsou četné rozvaliny a ruiny.
Současný stav není konečný, proces těžby nadále pokračuje. Jen kousek od nově vznikajících objektů objevujeme stopy a pomalu rozkrýváme příběh industriálního dědictví v krajině.
Věž
Prvním impulsem pro vznik projektu DOMY – LOMY byla snaha zachránit osvětlovací věž v Srbsku u Berouna. Nachází se na exponovaném místě v dramatické krajině, zpustlá a zdánlivě nepřístupná. Netradiční vzhled této drobné stavby zaujme každého návštěvníka, je nepřehlédnutelná nejen pro pěší, ale i pro cestující z vlaku na trati Praha – Beroun. Její podoba se vyvíjela, dnešní specifická silueta skrývá nejen funkční konstrukci, ale i prvky ryze estetické, kterými industriální stavba povýšila na filmovou kulisu. Hvězdné časy už má ale dávno za sebou, její současný stav je žalostný.
Jedna z nás je přímo ze Srbska, většina dalších pochází z jeho okolí. Ke zdejší krajině máme silný vztah, proto nebylo těžké se nadchnout pro záchranu této unikátní památky, která se postupně rozpadá před očima.
Cesta k záchraně je komplikovanější, než se zdálo, a žádá si čas i trpělivost. Veškerou pozornost, kterou jsme dosud soustředily pouze na věž, jsme tedy rozložily do širšího území. Pochopily jsme, že v tuto chvíli není v našich silách památku fyzicky zachránit, ale že můžeme podniknout kroky, které k tomu nepřímo povedou. Rozhodly jsme se přiblížit místním i návštěvníkům turisticky atraktivní lokality opomíjenou důležitost industriálních stop a jejich nezpochybnitelné místo v krajině. Vydaly jsme se nepřímou cestou k záchraně věže, ale i dalších dosud skrytých a chátrajících odkazů minulosti.
Mapa
Výsledkem naší práce je mapa okolí Srbska na Berounsku, která zaznamenává pozůstatky lidské činnosti spjaté s těžbou vápence ve čtyřech lomech: Petzoldově, Tomáškově, Chlumu a Alkazaru – Hostimi. Dřívější fungování území a s ním související výběr zkoumané oblasti předurčila řeka Berounka, která se se svým přítokem specificky propisuje do krajiny a logicky se tak stává hlavní osou pro vedení trasy návštěvníka.
Pro vytvoření uceleného pohledu na stav současný i minulý bylo důležité zaznamenat veškeré nalezené objekty ve vybraných lomech, což ale neznamená výzvu k návštěvě všech. Mapa v žádném případě není běžným turistickým průvodcem ke komfortní procházce krajinou. Na jedné straně sice navádí k ´´industriální archeologii´´, která přibližuje návštěvníky oblastem neprozkoumaným, na straně druhé ale často rozkrývá místa velmi (až životu) nebezpečná – a na to je nutno pamatovat.
—
V započaté práci budeme dále pokračovat. Naším cílem je skrze projekt Domy – lomy poukázat na to, že i drobné industriální stopy mají své místo v krajině. Učí nás respektu a pokoře k minulosti, probouzí v nás objevitelskou vášeň a zvídavost.
Děkujeme našim spoluautorům Danu Friedlaenderovi a Anně Seimlové, Benjaminu Fragnerovi za důvěru a konzultace, VCPD za odbornou a finanční pomoc, Janě Hořické a Janu Pustějovskému za podporu a motivaci, Společnosti Barbora a speleologům za předané vědomosti a materiály, za spolupráci pak obci Srbsko a firmě Aquatech.
