Během tří dnů intenzivní práce na návrzích vzniklo mnoho zajímavých nápadů, které se týmům podařilo zahrnout do svých projektů. Některé pracují se symbolikou a bavlněnou přízi převádí do spletence cest skrze náměstí, jiné vyzdvihují ryze industriální charakter místa syrovými lávkami přes řeku a multifunkčním využitím bývalého areálu Seba. Budově bývalého skladu bavlny dávají nejrůznější využití, mimo jiné tržnici, lázně nebo kulturní zařízení. Projekty zahrnují i širší vztahy a měřítko – snaží se zlepšit trasy pohybu místních, přivést do centra turisty, pěší výletníky i cyklisty nebo vytváří stezku po průmyslových památkách propojující staré tovární areály v regionu. Jeden z návrhů se zabývá i fázováním a snaží se přiblížit proměnu prostoru v několika etapách.
TANVALDSKÉ NÁBŘEŽÍ
Marek Svoboda / Jiří Vala / Adam Novotník
Stěžejním bodem návrhu je využití potenciálu prostoru bývalého areálu textilní společnosti SEBA. Areál se nachází na druhé straně řeky Desné z pohledu stávajícího parkoviště přiléhajícího k silnici první třídy na ulici Krkonošská. Na základě analýz, které poukazují na dostatečné množství alternativních parkovacích ploch v oblasti centra, počítá návrh s eliminací stávajícího prostoru parkoviště a jeho částečným přesunem. Tento prostor v našem návrhu slouží jako veřejný prostor, vizuálně i komunikačně napojený na areál SEBA.
V návrhu uvažujeme odstranění budovy veřejných záchodů a tržiště, a to kvůli nevyhovujícímu prostorovému uspořádání. Tyto funkce se přesouvají do bývalého skladu bavlny na druhé straně řeky. Tato nově vzniklá hala má sloužit jako multifunkční prostor pro obyvatele Tanvaldu, kde se mimo jiné mohou konat různé kulturní akce a koncerty. Do areálu bývalé továrny dále uvažujeme umístění skateparku.
Areál může sloužit jako alternativa k pěší komunikaci vedoucí okolo rušné silnice na ulici Krkonošská. Prostor okolo areálu SEBA je od této silnice oddělen výškovým rozdílem, který působí jako odhlučňovací a vizuální bariéra rušné komunikace a nabízí tak příjemný prostor k odpočinku ve formě pěší zóny s městským mobiliářem. Součástí návrhu je přístup k řece ve formě kaskádovitého sestoupení k vodní hladině.
Prostor stávajícího parkoviště je v dnešní době neurčitý a nevymezený. Výhledově uvažujeme nad dostavbou bloku na pozici dnešních veřejných záchodů, tržiště a budovy Komerční banky. Tento zásah prostor vymezuje a definuje, dává mu řád. Parter této navrhované zástavby by měl sloužit jako obchodní a vnést tak více života a ruchu tomuto prostoru.
TANVALD V BAVLNCE
Klára Kovaříková / Nikola Macháčová / Marek Unger
Křížení. Křížení cest i symbolických provázků bavlnky, spřádaných v tanvaldské textilní fabrice po více než půl století. Propletení historie a nového využití volného prostoru.
PROBLÉM Tanvald je nazýván Bránou do Jizerských hor. Ve skutečnosti jde o město škrcené rychlostní komunikací, využívanou turisty jedoucími do hor – doprava vysává z města život a nutí obyvatele utíkat do výše položených, klidnějších míst. Potenciál Tanvaldu je však větší. Kromě hor, které město svírají v náručí, představuje jeho největší bohatství areál textilní továrny SEBA, jehož architektonické kvality regionálního významu jen čekají na plné rozvinutí.
ŘEŠENÍ Měníme tranzitní roli Tanvaldu a zastavujeme turisty svodem všech turistických i cyklistických tras do centra. Vzniká zde rozcestník obklopen službami, díky novým zastávkám autobusu a vlaku sem přivádíme i místní a zlehčujeme jim přechod přes řeku přidáním dvou nových lávek. Za řekou se otevírá klidné místo s bývalým skladem bavlny uprostřed – z této haly tvoříme multifunkční krytý prostor pro kavárnu, trhy a kulturní události. Jeho jedinečná atmosféra přitáhne nadšence ze širokého okolí.
VIZE Rozproudili jsme krev v dopravním oběhovém systému města, jehož cévy vedeme do pomyslného srdce – k areálu textilky. Připomínáme její dědictví nitkami bavlnky
vetkanými do dlažby a otevíráme debatu nad využitím celé fabriky: centrum extrémních sportů? Sociální bydlení pro pracující? Odborná střední škola? Pronájem podnikatelům a malým řemeslníkům? Lázeňský hotel? Budoucnost města necháváme v jeho vlastních rukou…
INDUSTRIAL PARK
Alice Svobodová / Petr Šťovíček / Josef Zach
Naším cílem není Tanvaldu diktovat , kde co bude a jaká bude jeho přesná budoucí podoba. Naším cílem je , nabídnout mu možnost, jak se dá vyřešit současná nevyhovující situace a nabídnout snadné využití obrovského potenciálu , kterým město disponuje.
> Tanvald _město s velkým potenciálem a možným využitím
> potenciál _dobrá poloha města/ Jizerské hory/ CHKO/ stávající industriální dědictví
> příroda_ turismus_ sport
> turistika _vytvorení strukturovaných a zábavných stezek s výchozím bodem ve středu města
> cykloturistika _propojení stezek s centrem Tanvaldu/ příjemné místo pro zastavení
> biketrial _rozvoj sportu, kterým je Tanvald známý i ve světovém měřítku
> industrial _všestranné využití za minimální finance/ etážová hala s mnohoúčelně využitelným prostorem (prvotní fáze za minimální náklady)
> adaptabilita objektu – nenáročná proměna na něco jiného – minimální náklady
TANVALD V KROCÍCH
Martina Urbanová / Kryštof Vichárek / Marek Vilásek / Tomáš Veselý
Místo pro odpočinek, relaxaci, zastavení a vydechnutí, kvalita, kterou skýtá každý dobrý veřejný prostor. Tanvald takové místo nenabízí.
Konceptem 3. etap + chceme ukázat že i malé nenáročné změny mohou zkvalitnit život místním a vnést do Tanvaldu nový impuls. Jež by znamenal finanční prostředky pro město a možnost odhodlat se i k větším a náročnějším zásahům na které v současné chvíli nedosáhne.
INDUSTRIÁLNÍ STEZKA
Magdaléna Přečková / Adam Bažant / David Poloch
Návrh veřejného prostoru v Tanvaldu je odrazem několika aspektů. Důležitým se pro nás stal nejen lineární charakter města, daný řekou Desnou a údolím, které vyhloubila, ale i jeho historie, pevně spjatá s textilním průmyslem.
Projekt staví na návrhu cykloturistické trasy, která plyne podél řeky, spojuje města s industriální historií a Tanvaldem prochází podél budov bývalé textilní továrny. Tam vytváříme nový veřejný prostor, v jehož centru stojí sklad bavlny, do kterého umisťujeme tržnici. Stávající plochu parkoviště zmenšujeme terénními úpravami, díky kterým vzniká stupňovitý pobytový předprostor areálu textilky. Ohniskem se tak stává areál industriálních budov, který je jedinečným dědictvím města.